Specialized Sudety Tour
Příjezd do kempu provázela zima a průtrž mračen, což mě, jako silničářoj zas tak nevadilo, věřil sem ve slunečnou, teplou sobotu bez bláta na silniciJ Ráno vše ale nasvědčovalo pravému opaku. Budíček sem si nastavil na 6:30 s plánem klidného zkulturnění, nasnídání, protažení a pohodového a hlavně včasného dojezdu na start. Chyba lávky, budíček sic budil, dokonce opakovaně, ale nehorázná zima 9st C mě uvěznila do 8:30 ve spacáku. Následná příprava byla typická uspěchaná s příjezdem na start v +-9:58, tedy 2 min před. Na start sem dorazil ustrojen do všeho co sem měl, a v teplej den sem už moc nevěřil, sic slunko vykukovalo, ale že by nějak hřálo… To se nakonec změnilo a na „pláních“ bylo zas nehorázné vedro v tom všem ustrojení.
A jak sem dopadl? Jako klasickej začátečním, odkojenej MTB bez zkušeností:-D První velká chyba: startovat z předposlední řady, zbytečně sem se pak tavil při dohánění špice skrz pomalíky, pak když sem ji dojel, jelo se krásně do 1. velkého kopce na 33km. Tam další chybka, plahočil sem se v zadu balíku a než sem se nadál, byli jsme asi pátej balík s již značnou ztrátou, následné stoupání sem blb utavil na těžkej převod, neb "zrovna sem na to měl", sic sem vcelku předjel dost lidí, ale... Následné klesání další hovadina. Hele, náš balík je moc pomalej, ten v dálce vypadá rychlejší , z kopce si ho sjedu. Když sem ho po čase dojel, vcelku mrtvej, že si v závětří odpočnu, po pár metrech další vcelku prudké stoupání, balík mě ujel, navíc mě přefrčel i ten můj původní:-) Pak sem ještě jednou, neznaje trať tahal s nějakým klukem balík, a hle, najednou jedem jen já a on, ostatní za náma odpočívaj, následovala zatáčka a bylo jasno, stoupání, takové normální, táhlé, ale ne pro nás dva, co sme se hnali a utavili:-) Na občerstvovačce sem jako na MTB, strávil věčnost a balíček, ve kterém sem k ní dojel, najednou nikde a já tam zůstal sám, to bylo na +-70km a do +-90km sem jel úplně sám, v protivětru. Asi 8km před cílem mě dojel 5ti členej balíček, kterého se mi podařilo zuby nehty chytit a odpočnout si, cíl byl ve 3km stoupání (na podzim se tím stoupáním závod začíná), bohužel sem hned na začátku dostal křeč do stehna, následně do obouch lejtek, takže tak ½ kopce byl spíš boj, než jízda:-) Z mé silniční prvotiny sem nakonec vcelku spokojenej a již sem rozhodnut, že letos pojedu někde ještě jeden závod a pokusím se vyvarovat všech těchto chyb, které mě stáli kupu sil a hlavně mnohem lepší čas:-)