Praha - Karlštejn Tour
Report z Karlštejn Tour
Černé tričko rozhodlo, že si odskočím do Práglu zajet Karlštejn Tour bez Karlštejnu. Ráno po vyjetí z HK a absolvování cesty v dešti, sem si srabácky začal pohrávat s myšlenkou o převzetí registrační tašky včetně trička a následného sledování dění pěkně za sucha někde na tribuně. Loňská bahnitá trať byla stále hluboko v mé mysli. Po 9-té ale vylezlo slunce a bylo rozhodnuto, že pojedu a to pocitově, tzn. budu útočit ze zadní, tedy poslední řady na startu, s odůvodněním, že je lepší pocit předjíždět, než být předjížděnJ Po odstartování (start byl posunut o 15 min, z důvodu se vyfouké brány) se absolvovalo jedno kolo na klusácké dráze. Než se naše poslední lajna dostala za startovní bránu, byli sme skoro dostiženi prvníma „chrtama“ bažícíma po vítězství. Poté následoval vcelku pohodovej a nudnej úsek podél trati na silnici, končící 1. problémovým stoupáním, nepodobným Chrudimskému špuntu. Zde se ale dalo dík „šíři“ cesty za stálého prošení pokračovat mezi „chodci“ na kole a začít si připisovat první předjetéJ Poté se již pokračovalo poli, lesy, háji a sem tam i po silnicích a musím tedy uznat, že závod se dík suchu nedal porovnávat s tím loňským a to po té dobré stránce. Nic a nikdo mě nehnal do cíle, tak sem si závod a hlavně to předjížděníJ plně užíval a hlavně šetřil síly na závěrečné lesní stoupání, které se mi loni podařilo vydupat hlavně dík Vernyho pomoci, a to kvůli neustávajícím křečím snad za ½ hodiny. Letos asi byl onen kopec zmenšen, páč sem ho absolvoval během „pár chvil“ s kolem na zádech, což, jak sem zjistil, je pohodlnější než být předkloněn a kolo tlačit. Optimismus z dobře odvedené práce kapánek opadl po pár opětovných šlápnutích, protože se do stehen začlo vkrádat známé křečovité strnutí, ale naštěstí to byla jen chvilková indispozice. Závěrečný úsek byl opět po nudné silnici podél trati za mírného protivětru. Mé rozložité ramenaté postavy využilo pár předjížděných závoďáků, kteří si za mnou v háku kapánek oddechli a po vjezdu do cílové rovinky, která nakonec cílová nebyla, protože se opět absolvovalo kolečko na oválu, mi to předjetí vrátili. Závod hodnotím jako vydařený, s časem i umístění sem vcelku spokojen, trať byla pěkná, sjízdná, a pohodová. Dokonce ji Tereza Huříková pojala jako poslední generálku na olympiádu s tím, že jsou si obě trati podobné. Po tombole, která mi nic nepřinesla, sem si počkal pár minut na klusáckej závod a -opět pocitově- sem si vsadil na klusáka č.7 a nic. Jak píši, se ZÁVODEM sem spokojen, neb bych to nebyl já, aby vše bylo bez problémů. Malej problém nastal s jídlem, človíček přede mnou bral poslední guláš a zůstalo jen rizoto a nudle s hráškem, kukuřicí a nějakou fujtajbl šlichtou. Hlavní problém ale nastal při odjezdu. Po zbalení se, nasednutí do auta a otočení klíčkem, se neozval lahodný řev mého koňmi nabušeného 1,8 TD, ale pouze blblbl a nic. Při druhém pokusu už se neozvalo ani to blblbl, jelikož mi umřela baterka. Parkoviště již prázdné a já bez start. kabelů začal uvažovat pomalu o přespání v autě a vyřešení situace až ráno. Nakonec sem kabely sehnal, ale baterka byla tak mrtvá, že ani to nepomohlo, tak nám s dotyčným a ochotným pánem nezbylo než auto roztáhnout, naštěstí všem problémům byl konec, auto škytlo a naskočilo a já se vesele ubíral k domovu, kam sem již dojel v klidu a bezpečí.